-
Cože, já mám tělo?
Řada vysoce citlivých lidí se vlivem traumatických zkušeností různé intenzity celkem záhy naučí od svého těla odpojovat. Ztratí tak důležitý kompas a mnohdy pluje životem v jakémsi zvláštním vzduchoprázdnu. Jak to vypadá v praxi? Obvykle vůbec nevnímáme, kde naše tělo začíná a končí. Většinou dýcháme jen tak, abychom si zajistili základní přežití. Snadno se zraníme, věci nám padají z rukou.…
-
Má dáti – dal. Aneb jak to máme s dáváním a přijímáním?
Posledními měsíci se více než kdy jindy prolíná téma dávání a přijímání. A hlavně rovnováhy! Otevírají se zajímavá témata a otázky: Tato témata jsou obzvláště náročná, pokud je neřešíme s „cizími“ lidmi, ale na rovině blízkých vztahů, které bývají plné očekávání. Navzdory určité trapnosti, která se s těmito otázkami mnohdy pojí, nás učí více naslouchat tomu, jak to s dáváním…
-
Co dělala Jemná síla v únoru?
Zkoušela, jaké je to obejít se bez kofeinu. Klasickou ranní kávu nahradila pampeliškovým nápojem, který ji překvapil svou lahodnou chutí. Ze začátku byla bez kofeinové vzpruhy trochu unavená a podrážděná, ale po čase si všimla lepší kvality nočního spánku. V experimentu proto hodlá pokračovat i během března a čeká, co dobrého přinese. Po mnoha dlouhých letech si stoupla na váhu…